Jste toho názoru, že zločin a humor nejde dohromady? Tak to jste asi ještě nečetli humorné detektivky Marie Rejfové s Josefínou Divíškovou v hlavní roli. Naposledy vyšlo letos na jaře třetí pokračování této série pod názvem "Kdo maže, ten jede". Případ se tentokrát odehrává v zimě uprostřed sněhové vánice, ale o to víc nás může v tomto letním období osvěžit. Já jsem se do čtení pustila s chutí, a jak se mi tahle nová knížka od Marie Rejfové líbila, se dočtete v následující recenzi.

Název: Kdo maže, ten jede
Autor: Marie Rejfová
Nakladatelství: Mystery Press
Počet stran: 240
Rok: 2019
Tentokrát se Josefína i se sestrou Miroslavou a švagrem Karlem účastní tradičního běžkařského "šoupáku do Machtína". Když se blíží k mlýnu v Machtíně, přepadne je sněhová vánice. Mezi běžkaři je i majitel mlýna Kryštof Oplt se svými přáteli, který Josefínu se sestrou a švagrem pozve, aby se v mlýně schovali. Sněží a fičí bez ustání, a tak to vypadá, že v odlehlém mlýně stráví odříznuti před světem celý víkend. To ale nevadí, protože v mlýně se sešla společnost a chystá se oslava k úspěšně dojednanému Opltově obchodu.
Zpočátku to vypadá, že to bude celkem příjemně strávený čas, než se umoudří počasí. Josefíně však vrtá hlavou střelba, kterou slyšeli předtím v lese. A když se později objeví mrtvola ponořená v náhonu, je jasné, že se všetečná učitelka opět přimotala ke zločinu.
Do mlýna přijede komisař Tvrdík a místní policisté Švec a Procházka. Začne vyšetřování, při kterém postupně vyplývají na povrch skryté skutečnosti. Jedno je jasné. Vrah je někdo z přítomných ve mlýně. Josefína znovu nezapře svou zvědavost a rozhodně se nenechá při pátrání odstrčit stranou.
Knížka se mi četla opět skvěle. Nenudila jsem se. Bylo to přesně to, co se mi v danou chvíli chtělo číst a sedlo mi to. Josefínin ostrý jazyk se tentokrát neprojevil v plné síle, ale přesto se v knížce vyskytlo několik komických situací, při kterých jsem se dobře bavila, vražda nevražda. Dialogy postav jsou dobře vystavěné, prošpikovány ironií a sarkasmem. Mělo to šťávu. Perfektní jsou svérázné glosy Josefíniny babičky, které se Josefíně v přiléhavých situacích vybavují:
"V každé ruce nákupní taška a v podpaží batole. To tě, zlatíčko, čeká, když si na sebe uvážeš sobeckého egoistu, varovala ji babička. Pamatuj si, vdát se musíš tak, abys nikdy netahala nic těžšího než kabelku, láhev sektu a popelník."
"Když jsou na smetišti dva kohouti, nečekej, až si vyškubou peří, a odejdi, Josefíno. Slepic jim tam zbude dost, a ty budeš mít klid. V opačném případě skončíš s opelichaným sebestředným pitomcem a houfem potenciálních milenek za zády."
Omezený časový úsek, ve kterém se celý příběh odehrává a uzavřené prostředí bylo jistě náročnější pro udržení tempa a spádu vyprávění. Za mě se s ním ale autorka poprala dobře.
Malinko jsem postrádala takovéto jiskření mezi komisařem Tvrdíkem a Josefínou. Asi by to chtělo někam se v tomto ohledu posunout dál. Jsem moc zvědavá, jakým směrem se bude tento vztah ubírat.
Vypadá to, že pokračování se brzy dočkáme. Připravuje se pod názvem "Co se vleče, neuteče". Já se už teď začínám těšit.
A ještě poznámka k obálce a ilustracím, které vytvořil Daniel Špaček, a k obsahu knížky skvěle pasují. Jakou barvu k černé a bílé zvolí asi autor příště?

Hodnocení: 4,5/5
Knihu "Kdo maže, ten jede" a oba předchozí díly zakoupíte za zvýhodněnou cenu přímo na stránkách nakladatelství Mystery Press.

