close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Blog o knížkách, recenzích a knižních akcích

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Přečteno v červnu 2019

4. července 2019 v 13:00 | Jana Hlinecká |  Přečteno za měsíc
Červen jsem vnímala jako měsíc finiše, kdy všechno směřuje k jednomu jedinému cíli - konec školy a začátek prázdnin. I když sama už dlouho nejsem školou povinná, jako matky dvou školáků se mě to taky jaksi týká. Takže pocit, že nestíhám mě často nutil čtení odložit až na potom. Na kdy? No přece na prázdniny. Přesto jsem přečetla obvyklý počet 5 knih a poslechla si 1 audioknihu. Ne všem jsem se tentokrát věnovala v samostané recenzi a tak Vám o nich napíšu něco víc zde v tomto článku.

Barbora Šťastná - Láska pro samouky


Tuhle knížku jsem si koupila v květnu na Světě knihy. Báru Šťastnou znám především jako autorku Šťastného blogu, její ostaní knížky jsem zatím nečetla. O to jsem byla zvědavější na tento její první román. Více jsem psala v recenzi zde.

Hodnocení: 4/5

Nakladatelství: Motto

Stefan Ahnhem - Oběť bez tváře


Stefan Ahnhem mě zaujal jako autor na setkání v rámci letošního Světa knih. Krimisérie tohoto autora s detektivem Fabianem Riskem v hlavní roli zde byla uvedena jako novinka s malinko odlišným přístupem v severské detektivce. Křtěna zde byla již třetí knížka z této série s názvem Osmnáct stupňů pod nulou. Já jsem se rozhodla podívat na zoubek této sérii a začala jsem samozřejmě prvním dílem Oběť bez tváře.

Z anotace:
Dvě zohavené mrtvoly. Dva bývalí spolužáci. A u obou se našla třicet let stará třídní fotografie s jejich přeškrtnutými obličeji - vzkaz pro Fabiana Riska.
Stockholmský detektiv Fabian Risk se právě vrátil zpět do rodného Helsingborgu. Nastoupil na místní kriminální oddělení a hned po příjezdu dostane případ oněch brutálních sériových vražd. A ne náhodou - na školním snímku je totiž i Fabianova tvář.
Z paměti se začnou nořit vzpomínky na dětství. Vzpomínky, na něž Fabian není příliš hrdý. Jedna z těch dávných událostí vyvolala něčí vražednou nenávist - a krutou touhu po dokonalé pomstě…

Mimirecenze:

Knížka se dobře rozjela. Zajímavě rozehraná zápletka dávala tušit opravdu napínavé čtení. Pak přišlo mírné přešlapování na místě, ale zhruba od poloviny dostala knížka zase spád. Drtivé tempo už si držela až do konce.
Líbí se mi, že zde sledujeme i soukromý život Fabiana Riska. Má rodinu, řeší své soukromé problémy. Rozhodně to není prototyp neohroženého superhrdiny, ani strhaného depkoidního alkoholika. Trochu mě štvala ta jeho sólovost, ale je fakt, že se s týmem teprve seznamuje a není s ním sehraný.
Zajímavá je též dánská dějová linka. Vyšetřování totiž zasahuje i do Dánska, kde se je patrná určitá rivalita mezi oběma policejními sbory. Seznamujeme se s xxx . Opět sledujeme tuto postavu nad rámec vlastního vyšetřování a jsem zvědavá, zda se objeví xxx i dalších pokračováních série.
Co mě trochu štvalo je to, že zbytek vyšetřovacího týmu vypadal často dost bezradně. Šéfku jako by něco brzdilo a s ní i ostatní členy týmu. Zatím jsme se o nich dozvěděli hodně málo a snad dostanou více prostoru příště.
Knížka se mi celkové líbila, mám od kamarádky půjčený i další díl Devátý hrob a během prázdnin bych ho také ráda přečetla.

Hodnocení: 4/5

Nakladatelství: Knižní klub

Viktorie Hanišová - Rekonstrukce


Tuhle dlouho očekávanou knížku jsem četla téměř jedním dechem a je to knížka, která mě tento měsíc asi oslovila úplně nejvíc. Přesto také nedostala plný počet hvězdiček. Více jsem psala zde.

Hodnocení: 4/5

Nakladatelství: Host

Michal Vaněček - Iluze pravdy


Tuhle knížku jsem si vybrala na recenzi u nakladatelství Cosmopolis. Jak už asi víte, čtu ráda české autory, a tak jsem se chopila příležitosti poznat dalšího českého autora a navíc skrz mně blízký krimi žánr.
Více se dozvíte zde.

Hodnocení: 4/5

Nakladatelství: Cosmopolis

Michal Viewegh - Povídky nelásce



Novou knížku Michala Viewegha jsem nemohla minout bez povšimnutí. Podařilo se mi ji ještě před prázdninami vypůjčit v knihovně. Povídky jsou opět o vztazích mezi mužem a ženou. Ve většině povídek vystupuje postava Oskara, což je takové autorovo alter ego. Oskar je už životem poučený, nabalil na sebe spoustu negativních zkušeností, vztahy se ženami se mu najednou rozpadají a on to sleduje s lehkou trpkostí a sebeironií, ale tentokrát mi to nepřijde tak ukňourané, jako v některých posledních autorových knížkách. Povídky mě bavily. Jako taková jednohubka na horké letní odpoledne ideální.
Co mě ale nebavilo vůbec, byla divadelní hra Růže pro Markétu, která zabrala celou druhou polovinu knížky. Ani jsem ji pořádně nedočetla. Přišlo mi, že je tam jaksi navíc jen, aby byl splněn počet stránek.

Hodnocení: 3/5

Nakladatelství: Ikar

A ještě nesmím zapomenout na jednu poslechnutou knížku, kterou jsem si pořídila v červnové akci na Audioteka.CZ za skvělých 99 Kč.

Ruth Ware - Všude kolem černý les




Jedná se o pochnurný psychothriller. Leonora je pozvaná na rozlučku se svobodou své kamarádky Clare, se kterou se ale po škole už 10 let neviděla. Leonoře, která žije sama v Londýně, píše detektivky a říká si teď Nora, se na sraz moc nechce. Nerada vyvolává vzpomínky na dobu, kdy školu opouštěla. Nakonec se ale nechá přemluvit další kámoškou a vyrazí na sraz společně. Sejde se tam jen hrstka lidí, i s Clare jich je šest. Rozlučka se koná na odlehlém místě mezi lesy v excentrickém proskleném domě. Hned po příjezdu má Nora pocit, že přijet sem nebyl dobrý nápad....
My do děje vstupujeme okamžikem, kdy se Nora probouzí v nemocnici, značně potlučená a nevzpomíná se na nic, co se v domě stalo, ani jak se v nemocnici ocitla. Její pokoj hlídá policie, dozvídá se, že se stala vražda. Kdo zemřel? A kdo je vrah? To jsou otázky, které mučí její nespolupracující mysl. Postupně se odkrývají různé skutečnosti z minulosti, které vedou k hrůznému zjištění...
Knihu skvěle načetla Simona Postlerová. Zajímavě působí i předěly mezi kapitolami, které jsou tiché bez zvuků. Občas jsem tedy měla pocit, že kapitola končí, jak když ji useknete. A občas jsem taky zkoumala, zda se mi nevypnul mobil, když se mi ticho zdálo dost dlouhé. Zápletka byla zajímavá, ale něco co nedokážu úplně specifikovat mi tam vadilo. Proto nakonec dávám 3,5 *.
Je to už druhá knížka, kterou jsem od Ruth Ware poslouchala. Tou první byla Hra na lháře. Obě knížky měly společné, že v nich vystupoval poměrně malý počet postav. Mám pocit, že to je pro poslech ideální Přece jen se při poslechu nedá jednoduše listovat knihou zpět, abych si člověk ujasnil, kdo je kdo.

Hodnocení: 3,5/5


Tak to bylo v červnu všechno. Jsem zvědavá, zda se mi v červenci a srpnu podaří přečíst víc knížek. A jak jste na tom vy? Četli jste něco z výše uvedených knížek ? Nebo se na některou z nich teprve chystáte? Určitě mi neváhejte napsat do komentářů...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama