Houbařka

18. května 2018 v 22:57 | jahlina |  Recenze

Kniha Houbařka od Viktorie Hanišové mě zaujala už svou černou obálkou a použitými ilustracemi Ernsta Haeckela, německého přírodovědce. Po přečtení anotace se mi vybavila jiná knížka, kterou jsem sice nečetla, ale asociace sběru léčivých bylin v knize Do tmy od Anny Bolavé (mimochodem jsem nedávno četla jedním dechem její knihu Ke dnu) oproti sběru hub zafungovala. To mě kupodivu povzbudilo, abych si právě tuhle knížku přečetla.

Hlavní hrdinkou je pětadvacetiletá Sára (alias Sisi), která už sedm let přebývá v chátrající chalupě ve Dvorcích, malé vesničce v Pošumaví a každé ráno od jara do podzimu vyráží v pohorkách po tátovi, s košíkem s utěrkou a nožem na houby.

"Tak to chodí od dubna, kdy ještě rostou penízovky a začínají se objevovat smrže a kačenky, až do listopadu, ve kterém při troše štěstí občas narazím na václavky a šťavnatky. Trasu v podstatě neměním, jen ji sem tam mírně poupravím podle ročného období. Na jaře, kdy je příroda v pošumavském lese ještě cudně zahalená a křehká, uhýbám z lesa na prosluněné pastviny a pole, kde slídím po májovkách a špičkách, v listnáčích mám zase počíháno na kačenky a opěnky. Po každém výpadu se ale zase rychle vrátím ke své společnici, stezce, která už nedočkavě vyhlíží mé boty."

Sběr hub je kromě invalidního důchodu jejím jediným zdrojem obživy. Houby prodává do místní hospody "Muchomůrka" za pár stovek. Sbírat houby ji v dětství naučil tatínek a je v tom opravdu dobrá. Zdá se, že tahle stereotypní činnost a stále stejná trasa, z níž se jen nerada občas vzdálí, jí dodává pocit jistoty. Ale zároveň jí udržuje v pomyslném kruhu, ze kterého se nelze jen tak vymanit. Jednou za čas zajede do Plzně ke své psychiatričce Mouchové na pravidelnou kontrolu. Předepisované léky však neužívá. Knížka začíná matčinou smrtí, která ale Sáru příliš z rovnováhy nevyvede. Hned je jasné, že minulost ukrývá nějaké tajemství a že rodinné vztahy jsou narušené. Sára je od rodiny odloučená už sedm let, otec s matkou jsou nyní po smrti a s bratry si Sára nerozumí. Ale postupně zjišťujeme, že Sářina vykořeněnost trvá mnohem déle a sahá dále do dětství. Pod povrchem bují něco, co je na povrchu jen sotva patrné - jako mycelium.

"Ale mycelium si stejně vždycky najde cestu na povrch, když přijde jeho čas. Někdy předstírá, že neexistuje. Ani sebelepší houbař by ho pod povrchem nevytušil, může celé měsíce i roky opatrně vyčkávat a na povrch jen sem tam vyslat pár plodnic, a pak stačí pár dní střídavého deště a slunného počasí a mycelium naplno projeví svoji sílu."

Nechci z děje prozrazovat více, jen k tomu závěru se vyjádřit musím. Zdá se, že vše spěje k nějakému rozřešení, zhruba v půlce knížky to chvíli vypadá na happyend. Dojde však ke zvratu a konec je hodně otevřený. I když poslední věta Sáry: "Brácha, já už na houby nikdy nepůjdu." hodně napovídá, já jí hrdince příliš nevěřím a moc ráda bych si přečetla nějaké volné pokračování, abych se dozvěděla, co bude se Sárou dál.

Obvykle nevyhledávám knížky, kde se předlouze něco popisuje. Mám tendenci nudné popisy, které neposouvají děj dál přeskakovat. Ale tady naopak oceňuji krásné popisy šumavské přírody, které vůbec nepůsobí zdlouhavě. Jsou takové lehké a hravé. Udávají rytmus. Jakoby v kontrastu k závažnosti událostí, které jsou skryty, ale které postupně odhalujeme.

A těch názvů hub, které Sára sbírá a které jsem snad ani nikdy neslyšela… Patřím totiž mezi houbaře "přizdisráče" (slovy Sáry), kteří sází na jistotu a sbírám obvykle jen houby s molitanem, tedy hřiby. Houby, které mají chladič neboli lupeny, raději nechávám být, co kdyby to byla nějaká muchomůrka."

Knížku jsem četla jedním dechem poháněná zvědavostí. Myslím, že vyhledám i autorčinu první knížku Anežka a budu se těšit na další ještě nenapsaná díla.

Viktorie Hanišová pochází z Prahy, vystudovala anglistiku a germanistiku na Univerzitě Karlově. Věnuje se překladatelství a je lektorkou cizích jazyků. V jednom rozhovoru jsem se dozvěděla, že je matkou 3 dětí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama